Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Nemůžete se hnout? Co dělat, když to někde bolí?

Bolest je nedílnou a přirozenou součástí života. Není ničím negativním, není ničím pozitivním - zkrátka je. Záleží pak na každém z nás, jak se k ní postavíme. Můžeme se k ní postavit čelem a brát ji jako užitečný zdroj informací, které nám moudře poskytuje naše tělo, nebo se k ní naopak můžeme stavět zády, ignorovat ji, potlačovat a zlehčovat.
   
Každý má  práh bolesti nastavený trošku jinak. Zatímco někdo skolí i sebemenší bolístka, jiný dokáže bolest snášet a ještě se u toho usmívat. Vnímání bolesti je vysoce individuální záležitostí ovlivněnou mnoha faktory, od dědičných dispozic, přes senzitivitu organismu až po prožité zkušenosti či míru stresu. Stres je, mimo jiné, rozhodujícím faktorem při vnímání bolesti například ve sportu (viz. zápasníci v bojových sportech). Pokud jsme vystresovaní, organismus vyřazuje pro tu chvíli nepotřebné funkce, jako je imunita, trávení, vylučování a reprodukce a práh vnímání bolesti se zvyšuje. Ve stresu jednoduše snášíme bolest trochu lépe. A naopak - bolest samotná může být významným stresorem.

Co tedy dělat, když to někde bolí? Překonat se nebo odpočívat?

Co se týče fyzické aktivity, lehká bolest svalů den až dva po tréninku je úplně normální a vcelku i žádoucí. Je vhodné nechat svalům 24 - 48 hodin na regeneraci a poté je s klidem můžete potrápit znovu. Pokud Vás bolí určitá partie, ale trénink si odepřít nedokážete, procvičujte jiné části těla nebo změňte druh aktivity - místo do posilovny zamiřte na běžecký ovál nebo na lekci jógy.
   
Bolest svalů následující po silovém tréninku je způsobená mikroskopickým poškozením svalových vláken, která se poté regenerují a jejich kapacita se zvyšuje. Taková situace nastává ve chvíli, kdy překročíme aktuální úroveň trénovanosti, do tréninku zařadíme novou zátěž (jiné cviky apod.) nebo nemáme dobré podmínky pro regeneraci (nedostatek spánku, živin, stres).
   
Mírným namožením svalů se obvykle nijak nezabýváme, bereme ho jako součást procesu. V případě, že se ale jedná o tzv. svalovou horečku, kdy sval intenzivně bolí, oteče a je teplý, můžeme regeneraci urychlit mírnou aerobní aktivitou (regenerovat aktivně), regeneračními procedurami (masáž, sauna) nebo v nejhorším případě sáhnout po protizánětlivých lécích. Klidně se hýbejte, pokud svaly bolí mírně až středně. Jestliže se ale kvůli bolesti hýbat nemůžete, vsaďte spíš na spánek a příjem kvalitních živin.

Kromě svalů mohou po cvičení bolet také klouby. Opět máte dvě možnosti - zkusit je rozhýbat, nebo je nechat v klidu. Pokud se po měsících nicnedělání vrhnete na hluboké dřepy a pak Vás budou bolest kolena, dostali jste informaci o tom, že zaháleli - když bolí, sdělují Vám, že je málo používáte. V případě, že ale trénujete pravidelně, se správnou technikou a dostatečnou regenerací, a přesto se bolest ozve, s dalším zatěžováním to nepřehánějte - spíš se obraťte na odborníka (fyzioterapeuta), který Vám pomůže odhalit příčiny bolesti a zvolí adekvátní léčebný postup.

Co se týče bolesti, zkuste pozorně naslouchat svému tělu - říká vám, kde je problém a obvykle i „poradí“, co s tím. Někdy může být bolest nevyzpytatelná a musíme ji překonat, i když je to velice nepříjemné - naše tělo se chce přirozeně bolesti vyhnout, a proto někdy záměrně nezapojuje svalové partie či klouby, které bolí. Jejich funkci pak převezmou ty svaly, které nebolí, začnou vznikat svalové disbalance a tím si zaděláme na mnohem větší problémy. Například - když si zlomíte nohu, budete ji pak šetřit, aby nebolela a ona zeslábne. Přitom budete přetěžovat druhou nohu, kyčle i záda. Zraněná noha pak bude slabá, citlivá na zátěž, zatímco přetížená noha, kyčle a záda začnou protestovat a bolet.

 

 

Autor: Veronika Červenková