Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Proč přibíráme? Zajídáme nudu a emoce.

Primárním úkolem jedení je zajistit organismu dostatek energie pro udržování základních životních funkcí, pro pohyb i práci mozku. Biologickým cílem je dostat do organismu všechny živiny, jenž jsou nezbytné pro správný chod těla.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Mindfulness - lék proti stresu

Jste bez energie? Dobijte si baterky!

8 potravin pro uchování tělesného a psychického zdraví

 

V našem těle se ale také skrývá „duše“ a ta chce občas jíst, i když je ve tkáních živin dost. Nadbytek živin (zvlášť pak tuků a cukrů), které si naše zraněná duše vyžádá, má pak na svědomí přibývání na váze a s tím následně spojené další negativní pocity.

Emoční jedlík je podle definice člověk přejídající se v emočně náročných situacích - to znamená, že jí, když se necítí dobře, je smutný, podrážděný, naštvaný, zklamaný, ukřivděný, frustrovaný, deprimovaný, zažívá pocity samoty a opuštěnosti, beznaděje, zrady a podobně (tyto pocity si nemusí hned uvědomovat!).

Jedení bývá impulzivní, což znamená, že není dopředu naplánované. Jedinec také mnohdy trpí strachem z přibírání hmotnosti i nutkavými myšlenkami na jídlo. Emoční jedení se objevuje i bez předchozího hladovění - lidé, přejídající se po dietě spíš spadají do kategorie psychogenního přejídání. Jedení pod nátlakem emocí poznáte tak, že chcete stále jíst, i když jste sytí a začíná vás bolet žaludek.

Nepříjemné pocity se emoční jedlíci snaží potlačit, spolknout, přehlušit či zajíst dobrým jídlem (dobrým ve smyslu chutným, kalorickým, slaným, sladkým či tučným). Jídlem se v tomto případě nesytí tělo, ale psychika.

Emoční jedení patří mezi poruchy přijmu potravy, stejně, jako anorexie či bulimie, a není radno ho podceňovat nebo bagatelizovat.
   
Zneužívání jídla jako prostředku k emoční pohodě má své opodstatnění, a to jak psychologické, tak fyziologické. Psychologický základ lze hledat už v raném dětství, kdy nám maminky prostřednictvím kojení a pak krmení dávaly informaci o tom, že tady je bezpečí, klid, láska a porozumění. V dospělosti samozřejmě toužíme takové pocity zažívat znova, a proto se toho snažíme dosáhnout jídlem.
   
Fyziologický mechanismus spočívá v okamžité zpětné vazbě - cítíme se zle, dáme si něco sladkého, tučného či slaného k jídlu, v těle a mozku se vyplaví chemikálie, způsobující příjemné pocity a organismus si tento řetězec okamžitě zapamatuje, takže příště začne po jídle toužit i „tělo“ samotné. Výčitky svědomí se dostaví později.

Jestli patříte k emočním jedlíkům, zkuste se řídit následujícími pravidly a emoční jedení dostanete pod kontrolu:

Jezte pravidelně
- kolísání hladiny krevního cukru vlivem nepravidelnosti ve stravování může jednoznačně vést k vyšší náchylnosti k přejídání pod tíhou emocí

Jezte vyváženě - nedostatek některých makroživin může opět vyústit v nájezd na lednici. Držení diet nebo zakazování si určitých druhů potravin je známým spouštěcím faktorem přejídání.

Cvičte - fyzická aktivita uvolňuje napětí a pomáhá nám vyrovnat se s úzkostnými pocity i stresem. Zkuste příště negativní pocity odbourat běháním, ne čokoládou.

Mluvte - nebojte se vyjadřovat svoje pocity, a to jak pozitivní, tak negativní. Váš partner (blízcí, rodina, kamarádi) možná nebudou nepříjemné věci poslouchat rádi, ale věřte tomu, že oni je unesou, zatímco kdybyste si je nechali pro sebe, ohrozili byste sami sebe i zásoby solených brambůrků u Vás ve spíži.

Jděte pryč - vzdalte se od jídla
- běžte obejít dům, začněte mýt okna, vyvenčete psa. Zkrátka dělejte něco, u čeho nebudete moct jíst, a co odvede myšlenky na jídlo. Na procházce zhluboka dýchejte a zkuste si uvědomit, co se to vlastně s Vámi děje, že Vás najednou popadla chuť jíst.

Nechte si pomoct
- pokud cítíte, že emoční jedení sami nezvládnete, neváhejte se obrátit na odborníka, při nejlepším na terapeuta, školeného v kognitivně behaviorální psychoterapii.

 

660x250_1.jpg

 

Autor: Veronika Červenková (Staňková)