Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Psychoterapie a hubnutí

Základním principem redukce nadváhy je dodržování správného jídelníčku a zvýšení množství pohybové aktivity. Občas se ale může stát, že i přes veškerou snahu kilogramy ani centimetry v pase neubývají. Pak přichází na řadu psychoterapie.

Často se říká, že hubnutí je záležitostí hlavy a do jisté míry tomu tak doopravdy je. To, jak člověk přistupuje ke stravování a cvičení, jaké má priority a hodnoty, ale také jeho návyky, jsou především věcí psychiky. Co se týče psychologických teorií, existují základní dva směry, které se tímto tématem zabývají.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Nejčastější chyby při hubnutí

Může za naši hmotnost genetika

Čínská medicína: Tipy pro každodenní stravování

 

Jedním z nich je psychoanalýza, která spatřuje kořeny potíží s nadváhou v dětství. Pokud v několika prvních letech života neměl člověk dostatečně zajištěné potřeby blízkosti, důvěry a dobrý vztah s pečující osobou, je vyšší pravděpodobnost, že se pak bude v dospělosti přejídat, aby symbolicky toto potřeby naplnil. Tato teorie také říká, že když jsme byli jako malí matkou kojeni, cítili jsme se přijímaní a v bezpečí. Prostřednictvím jídla si pak tyto slastné a příjemné prožitky připomínáme (což není zákonitě špatně, ale v případě, že je jídlo jediným potěšením, vzniká problém). Psychoanalytická psychoterapie se pak s klienty vrací do dětství a snaží se s takovými vzpomínkami pracovat.

Dalším směrem, který se věnuje hubnutí a příjmu potravy vůbec, je tzv. kognitivně behaviorální psychoterapie. Ta nehledá kořeny nadváhy v raných zážitcích, ale v současných návycích a zvyklostech. Výhodou této teorie je to, že se opírá o principy učení – a to, co je naučené, lze také přeučit nebo odnaučit. Zjednodušeně řečeno neřeší, zda jste byli v dětství kojeni a měli s matkou dobrý vztah, ale zabývá se tím, co uděláte, když večer přijdete domů a otevřete lednici.

Tento směr psychoterapie je při shazování nadbytečných kilogramů velmi úspěšný, protože se zaměřuje jak na chování, tak na myšlení a emoce člověka. Pomocí technik tohoto směru psychoterapie se lidé učí novým stravovacím a pohybovým návykům, vedou si jídelní záznamy a váhové grafy a snaží se změnit své chybné myšlenkové vzorce, které se týkají jídla a tělesné hmotnosti.

Cílem terapie je pak pomalá, systematická převýchova „hubnoucího“ tak, aby změnil své nevhodné zvyky při jídle, postoje k jídlu a vůbec pozměnil celkový životní styl.

V psychoterapii se psycholog zaměřuje také na další témata, jako jsou vztahy, dětství, práce a podobně, ale rovněž prozkoumává s klientem jeho pocity ohledně vlastního těla.

V průběhu léčby klesá ručička na váze, protože si klienti začnou víc vážit sami sebe, řeší dlouho neřešené problémy, pracují na svých vztazích a postupně si vytváří nové stravovací a pohybové strategie. Naučí se neřešit stresové situace a negativní pocity prostřednictvím jídla, takže získají zpět kontrolu nad svým životem.


Jestliže problémem není jídlo jako takové, pak dieta není řešením. Každý, kdo potřebuje hubnout, by si měl proto uvědomit, proč touží po jídle, zda si prostřednictvím jedení nenaplňuje jiné potřeby (potřebu blízkosti, důvěry, ocenění, přijetí apod), a zda by nebylo dobré přestat potlačovat svoje pocity a začít řešit svoje potíže efektivněji.


Autor: Veronika Staňková