Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Jíst občas nebo často - co je lepší?

Příjem potravy je činnost, kterou opakujeme relativně často, de facto několikrát denně. Současné ekonomické podmínky nám dovolují jíst kdykoliv, kdy se nám zachce. Jednoduše zajdeme do supermarketu, necháme si jídlo dovézt, uděláme si zásoby v lednici a spíži a máme vystaráno. Když pak přijde hlad či chuť, jednoduše se zvedneme z pohovky a něco dobrého si vezmeme nebo uvaříme.
   
V minulosti ale situace tak příznivá nebyla. Jedli jsme jen tehdy, když jsme něco ulovili, když jsme vypěstovali plodiny, které bylo často nutné dál zpracovávat, když jsme natrhali lesní ovoce - jedli jsme, když jídlo bylo a nejedli, když nebylo. Takový způsob stravování ostatně můžeme vidět na mnoha místech naší planety dodnes.
   
Metabolismus člověka se vyvinul v nedostatku, takže jsme nastaveni na přežití v podmínkách, kdy zdroj energie chybí - to v konečném důsledku znamená také fakt, že je velice obtížné (a z hlediska organismu a přežití nerozumné) zbavovat se tukových zásob.
   
V době, kdy si můžeme vybrat, jak často budeme jíst - jaká frekvence je ideální? Ještě nedávno se doporučovalo jíst každé dvě až tři hodiny, ale v současnosti se objevují také výživové směry, jako je tzv. přerušované hladovění, kde je počet denních chodí redukován jednak kvantitou, ale také dobou, po kterou můžeme v rámci dne jíst.
   
Tak, jako vše ve výživě, je i otázka frekvence přijmu potravy velice individuální a každá z variant má svoje pro i proti.
   
Výhodou vysokofrekvenčního stravování (tzn. 5 - 8 jídel během dne, kdy jídlo nemusí znamenat svíčkovou s 6 knedlíky, ale třeba jen jablko), je relativně rovnoměrné pokrytí energetických nároků organismu během celého dne. Hladina cukru tolik nekolísá (roli hraje ale také to, co konzumujeme), nedochází k intenzivním pocitům hladu, takže je pak nižší riziko impulzivních nájezdů na lednici. Jako nevýhodu uvádějí některé zdroje nadměrné stimulování slinivky a inzulínu, právě kvůli častému jedení, ale také časový výdaj, související s přípravou tolika jídel.
   
Při nízkofrekvenčním stravování, kdy zkonzumujeme třeba jen 2 - 3 jídla denně je výhodou časová úspora - což se hodí třeba u pracovně vytížených jedinců. Může při něm ale klesat pracovní výkonnost, schopnost soustředit se, mohou být intenzivnější pocity únavy, ale také chutě na sladké.
   
Pro sportovce, a to jak vytrvalostní, tak silové, se hodí spíš klasické rozvržení jídel (tři hlavní jídla, dvě svačiny), a to z důvodu potřeby doplnění energie (svalového glykogenu a proteinů) bezprostředně po fyzickém výkonu.
   
Co se týče hubnutí, je úplně jedno, zda jíte jedno nebo deset jídle denně, ovšem za podmínky, že jste v kalorickém deficitu! Záleží na Vás, zda si raději dopřejete tři energeticky bohatá, výživná a uspokojující jídla denně, nebo dáváte přednost častějším svačinkám o nižší energetické hodnotě.
   
Nenechte si namluvit, že je nezbytnou podmínkou hubnutí snídaně - není. Pokud přidáte ranní jídlo k jinak stabilnímu jídelníčku, hubnout nebudete - spíš naopak. Pokud Vám připadá začít snídat jako dobrý start ke změně životního stylu, zákonitě je nutné snížit podíl energie v následujících jídlech.
   
To, jak často je pro Vás vhodné jíst, poznáte jen Vy sami na základě svých pocitů, chutí, zkušeností, váhových výkyvů a preferencí.

 

Autor: Veronika Červenková