Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Když jíte a nemůžete přestat

Schopnost rozeznat pocity hladu a sytosti je základním předpokladem pro přežití. Už novorozená mimina se hlásí o pozornost především tehdy, když se pocit hladu dostaví a zklidní se až poté, co mají bříška pěkně napapaná. Prvních pár let života ještě dokážeme docela spolehlivě říct, co jíst chci, co nechci, zda jsem spokojený nebo jestli mi v žaludku něco chybí. Jíme, když máme hlad a když ho nemáme, nejíme.
   
Teprve výchovou (musíme dojídat, jíme to, co nám rodiče naservírují, v časech jež rodiče určí) a zlozvyky, které během života přejímáme (jedení u televize, jídlo ve spěchu, ve stresu), se přirozená regulace přijmu potravy kamsi vytrácí. To, že by mělo dítě problém přestat s jedením, je extrémně ojedinělé.
   
U dospělé populace je situace jiná. Každý jistě někdy zažil tu naprostou nemožnost nedojíst otevřený sáček smažených lupínků, doslova magnetickou přitažlivost misky se solenými buráky nebo zarputilou snahu tabulky čokolády okamžité přesunutí se do našeho žaludku.

Mít potíž někdy přestat jíst něco, co nám strašně chutná a navíc v době, kdy máme hlad a jsme unavení nebo ve stresu, není nic nenormálního. Občas se to prostě stane, nepříjemné pocity v břiše pak nějak přetrpíme a jdeme dál. Horší je, když se takové chování opakuje pravidelně, a my zažíváme pocity absolutní ztráty kontroly a bezmoci s tím cokoliv udělat.
   
Nemusí se jednat vyloženě o diagnostickou kategorii poruchy přijmu potravy, známou jako záchvatovité přejídání (tzv. Binge eating disorder), ale „pouze“ o občasné záchvatovité přejídání se.
   
V případě, že jsou potíže vážné a nedokážete si pomoct sami, je vhodné vyhledat pomoc psychoterapeuta, který vám pomůže celou situaci zvládnout. Pokud chcete začít na vlastní pěst, dejte se do toho hned.
   
V první řadě zapomeňte na restrikce a trápení těla nízkým kalorickým příjmem a náročnou pohybovou aktivitou. Tím, že tělu jídlo a živiny odepřete, jdete přejídání se pěkně naproti. Čím víc se budete omezovat, tím pravděpodobněji se budete přejídat a nepůjde to zastavit.
   
Vykašlete se na pravidla ohledně toho, co je zdravé, co se při stravovacím režimu „smí“, zda chcete jíst „low carb“ „clean“ nebo jakkoliv jinak. Vyzkoušejte intuitivní přístup ve stravování, díky kterému se naučíte opět rozeznávat signály vašeho těla. Ale pozor! Jíst intuitivně neznamená podlehnout chutím (ne, tělo si opravdu o čokoládovou tyčinku po obědě neříká). Znamená to jíst, když máte hlad a přestat v okamžiku, kdy hlad nemáte.
Dalším klíčovým bodem je tzv. Mindfulness přístup. Během jídla jen jezte - nedělejte nic jiného. Jezte pomalu, v klidu, vnímejte chutě, vůně a barvy pokrmu. Vnímejte pocity sytosti, uspokojení, hladu, chuti. Vypněte autopilota, který vás nutí jíst bezmyšlenkovitě, rychle a automaticky a začněte se učit jíst opravdu s plnou všímavostí a pozorností.
   
Nakonec si uvědomte jednu věc - myšlenky, které vám říkají, že musíte v jedení pokračovat, i když jste už sytí, a že to zastavit nejde, jsou pouze myšlenky, nikoliv fakta. Tak je přestaňte poslouchat.

 

Autor: Veronika Červennková