Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Rýže z pohledu sportovní výživy

Rýže se botanicky řadí mezi jednoděložné rostliny z čeledi lipnicovitých. Co se její konzumace týče, pokrývá asi 20% kalorické spotřeby lidské populace. Dalo by se proto směle tvrdit, že je nejrozšířenější potravinou vůbec.
   
Tak, jak je její spotřeba rozšířená obecně v populaci, tak je zastoupená také ve sportovní výživě. Kdo aspoň jednou v životě listoval některým z kulturistických časopisů, jistě narazil na obrázek svalnatého sportovce s miskou kuřecích prsou a rýže v ruce.
   
Nutričně rýže představuje zdroj komplexních sacharidů (vedle proteinů, tuků, minerálů, vlákniny a některých vitamínů), který bez problému snáší také alergici.
   
Podle toho, nakolik je tato plodina technologicky zpracovaná omíláním, se dělí na neloupanou, pololoupanou (natural nebo celozrnná) a loupanou (klasická bílá rýže). Podle tvaru obilky pak máme na výběr rýži dlouhozrnnou, střednězrnnou a kulatozrnnou. Nesmíme zapomínat ani na chuťové vlastnosti rýže, jejichž nejpyšnějšími nositeli jsou rýže jasmínová a basmati.
   
Oblíbenou úpravou rýže je kromě vaření a dušení také tzv. pufování (známé „polystyrenové“ chlebíky nebo burizony), kvůli kterému ale rapidně stoupne glykemický index rýže a tím se sníží její sytící schopnost. Proto je vhodné takové výrobky kombinovat se zdrojem proteinů a tuků, jenž glykemický index sníží.
   
Rýže má vhodný poměr škrobů amylózy a amylopektinu, příznivý poměr draslíku a sodíku a nízký podíl tuku. Díky tomu je snadno stravitelná a dokáže v relativně krátkém čase doplnit chybějící zásoby glykogenu po tréninku.
   
Pro snadnou stravitelnost není na škodu rýži trošku rozvařit a v takové podobě si ji dopřát právě po fyzické aktivitě. Během dne se hodí spíš rýže normální až uvařená na skus.
   
Pokud přemýšlíte o tom, zda má smysl preferovat pro sportovní výživu celozrnnou rýži před bílou, protože má vyšší podíl vlákniny, vitamínů, minerálů a bílkovin, nelámejte si tolik hlavu a dejte přednost svým chuťovým preferencím. Obvykle ji nejíme samotnou, ale s masem (či jinou bílkovinou), zeleninou a nějakým tukem, takže se detaily v obsahu minerálů, vitamínů a vlákniny zcela smažou. Kombinováním s dalšími nesacharidovými ingrediencemi také snížíme glykemický index, takže pak nic nebrání využití rýže jednak v silových a vytrvalostních sportech, ale také při hubnutí.
   
V silových i vytrvalostních sportech se naopak využívá toho, že má rýže vyšší glykemický index (ta bílá, déle vařená), protože je lépe stravitelná, nezatíží trávení a rychle doplní glykogen do svalů.
   
Rýži bychom obecně mohli zařadit mezi potraviny, které je vhodné mít celoročně ve svém jídelníčku. Ve výživě ale neexistují žádná dogmata a obecná pravidla, takže se opět každý musí řídit podle sebe. Pokud víte, že Vás jiné přílohy zasytí mnohem lépe, a že se nepotřebujete ládovat rychlým zdrojem sacharidů, dejte si místo ní dušenou či grilovanou zeleninu nebo třeba luštěniny. V opačném případě si rýži dopřávejte co hrdlo ráčí, ale pokud chcete hubnout, myslete na to, že ačkoliv je rýže považovaná za „dietní“ potravinu, v jednom 100 gramovém sáčku do sebe dostanete 365 kcal. A kalorie se při hubnutí „počítají“.   

 

Autor: Veronika Červenková