Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Jsou umělá sladidla opravdu zdravá?

Kdyby někdo znal na tuto otázku jednoznačnou odpověď, zasloužil by si nehynoucí čest a slávu. Pravdou je ale bohužel fakt, že tak, jako nic na světě, není ani tato problematika černobílá.
   
Podle definice je náhradní sladidlo potravinářskou přísadou, s větším chuťovým efektem než cukr, ale obvykle s nižším množstvím energie. V zásadě je lze rozlišit na přírodní a syntetická, nicméně hranice, kde příroda končí a chemie začíná, je velice neostrá.
   
Umělá sladidla by měla primárně sloužit ke snížení tělesné hmotnosti a ke zpříjemnění života diabetiků, kteří si chtějí pochutnat na sladkém, aniž by rozkolísali hladinu cukru v krvi.
   
Dokonce i v případě, že diabetikem nejste a ani nepotřebujete hubnout, se sladidlům nevyhnete (pokud neluštíte složení jednotlivých potravin s lupou v ruce).
   
Sladidla jsou levnější než cukr, a proto se přidávají, kam to jen jde. Producenti navíc mohou obal titulovat „light“, „fit“ či „dia“ a už zboží nedočkavě házíme do nákupního vozíku. Sladidla najdeme v kečupech, sterilované zelenině (okurky, zelí, řepa), minerálkách, limonádách, džusech, sušenkách, žvýkačkách, jogurtech, doplňcích stravy (např. v multivitaminových šumivých tabletách, proteinových tyčinkách, proteinových nápojích, sportovních nápojích), bonbonech i v  lécích na bolení v krku nebo pálení žáhy.
   
Umělá sladidla paradoxně mohou vést k nárůstu hmotnosti a rozvoji diabetu. Teorie i praxe je taková, že pokud se v našich ústech ocitne sladká chuť, tělo se začne těšit na energii v podobě cukru a začne produkovat inzulín. O některých sladkých šidítkách se ale tvrdí, že hladinu cukru nevychylují (takže slinivku a produkci inzulinu nestimulují), takže babo raď.
   
Výhodou umělých sladidel je, že nezpůsobují zubní kaz, protože neposkytují bakteriím v ústech žádnou výživu.
   
Co se týče přirozenosti a umělosti sladidel, existují taková, která jsou vyrobena synteticky a v přírodě je nenajdete (sacharin, aspartam a cyklamát) i taková, která v přírodě najdete, ale přesto se vyrábějí synteticky (sorbitol, xylitol).
   
Za přírodní sladidlo se v současné době také považuje stévie, nicméně viděli jste, že by někde rostly malé bílé tabletky? Stévie je rostlinka, takže ty bílé tabletky (prášek, tekutina) z ní také musí být nějak chemicky vyráběné.
   
Umělá sladidla jsou předmětem sporu ohledně účinků na zdraví. Tvrdí se, že mohou být kancerogenní, způsobovat obezitu a diabetes, Alzheimerovu chorobu či migrénu. Na druhou stranu přemíra cukru vede k obezitě, diabetu, metabolických chorobám, vysokému cholesterolu, infarktům i mrtvicím.
   
Je pravda, že o dlouhodobém vlivu sladidel na lidské zdraví toho moc nevíme. Když se ale zamyslíte, kolik máte kolem sebe lidí, kteří jsou nemocní kvůli umělým sladidlům a kolik z nich se potýká s problémy, jenž způsobuje nadváha či obezita (ty psychologické nevyjímaje)?
   
Pokud jsou umělá sladidla chválená legislativou (to neznamená, že jsou zdravá), je jejich užívání na zvážení každého z nás. Pro naše tělo žádnou výhrou nejsou, ale to není ani cukr. Promyslete možné výhody a nevýhody a rozhodněte se podle svého nejlepšího úsudku.

 

 

Autor: Veronika Červenková