Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Živiny si nejsou rovny

Jídlo, které si vkládáme do úst, je složené z tzv. makroživin, mikroživin a vody. Mezi mikroživiny patří vitamíny a minerály, jenž mají nulovou energetickou hodnotu, zato se ale podílejí na významných metabolických procesech a biochemických reakcích, nutných pro správné fungování těla.

 

ČTĚTE TAKÉ: 

Sacharidy - palivo a zdroj energie pro vaše tělo

Proteiny - vše co o nich potřebujete vědět

Tuky a jejich význam pro lidský organismus

 

Pod pojmem makroživiny se rozumí tuky, sacharidy a bílkoviny. Tuky obsahují v jednom gramu 9 kcal, sacharidy a proteiny pak 4 kcal. Energetickou hodnotou disponuje také alkohol - má 7 kcal v jednom gramu. Voda samozřejmě energetickou hodnotu nemá.

 

Ačkoliv kaloricky si sacharidy a proteiny rovny jsou, svým významem v jídelníčku  i tím, jak se v těle chovají, rozhodně ne. 

Každá z uvedených živin je naším organismem zpracovávána zcela odlišně a na základě toho bychom měli sestavovat svůj stravovací plán.

 

Seznamte se se základními charakteristikami jednotlivých makroživin, přestaňte počítat kalorie a zaměřte se na to, aby tyto živiny pracovaly ve váš prospěch:

 

Sacharidy - sacharidy, uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty nebo také jednoduše cukry, mají v těle jen jednu jedinou funkci a tou je dodávání energie do svalů a mozku. Neexistují žádné esenciální, čili nezbytné, sacharidy, takže omezení jejich příjmu není nijak životu a zdraví nebezpečné. Mezi sacharidy se řadí také rozpustná i nerozpustná vláknina, která dokáže pročistit střeva a harmonizovat trávení. Sacharidy nejsou viníky nadváhy - v přiměřených dávkách a v určitých fázích dne tělu i mozku prospívají. Cukry mají velký vliv na hladinu cukru v krvi a na vyplavování hormonu inzulínu, takže je lepší vybírat si ty s nižším glykemickým indexem. Mezi sacharidy patří i alkoholové cukry, obsahující 2 - 3 kcal/1 gram (kromě erythritolu). Přebytečné sacharidy jsou ukládány v podobě glykogenu do svalů a jater, ale také do podkoží ve formě tuku.

 

Bílkoviny - bílkoviny, neboli proteiny, resp. aminokyseliny, se dělí na esenciální a neesenciální. Ty esenciální si naše tělo nedokáže vyrobit, a proto je musíme přijímat v jídle. Kompletní spektrum aminokyselin najdeme jen v mase a živočišných produktech, takže z tohoto hlediska není vegetariánská či veganská dieta zdraví prospěšná. Bílkoviny představují základní stavební kámen všech tkání našeho organismu, ale ten nemá možnost skladovat si je, takže je nutné dodávat je do těla pravidelně a v malých dávkách. Pokud je v jídelníčku moc bílkovin a málo sacharidů, tělo si z proteinů sacharidy vytvoří procesem, zvaným glukoneogeneze. Tento proces tělo zatěžuje a vyčerpává, a proto není vhodné dlouhodobě omezovat příjem sacharidů a přehánět to s bílkovinami! Proteiny mají na hladinu cukru v krvi a vyplavování inzulínu také vliv, ale menší, než sacharidy.

 

Tuky - tuky, jinak také lipidy, se dělí podle různých kritérií (na nasycené a nenasycené, na cis a trans tuky podle chemického složení). Tuky jsou složené z mastných kyselin, jež jsou tak, jako aminokyseliny, esenciální a neesenciální. Tuky mají vyšší energetickou hodnotu, zato ale nemají vliv na činnost slinivky břišní a vyplavování inzulínu (= zajišťují stabilní hladinu cukru v krvi). Lipidy jsou nutné pro činnost nervové soustavy, fungování hormonů i rozpouštění vitamínů. 

 

 

660x250_1.jpg

 

Autor: Veronika Červenková