Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Sója – prospívá, nebo škodí?

Sója luštinatá (Glycine max) je rostlina, která se řadí mezi luštěniny a je pěstovaná v Číně již po tisíciletí. Do Spojených států byla dovezena až v roce 1765. Uplatňuje se v potravinářství, ale  většina její produkce slouží v západních zemích jako krmivo pro hospodářská zvířata. Až 65% je geneticky modifikováno - sója je pak odolná vůči herbicidům a velmi nenáročná na pěstování. Popularitu této luštěniny má na svědomí hlavně potravinářský průmysl - je levná, proto je výhodné ji propagovat.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Ryby vás zbaví nadváhy

Light výrobky - ano nebo ne?

Máte nadváhu nebo problémy s ledvinami? Jezte tykve!

 

V nedávné minulosti se sója těšila velké popularitě, a to především mezi zastánci zdravého životního stylu. Dnes však víme, že její bezhlavá konzumace zase tak vhodná není.

Ze všech luštěnin se sója pyšní nejvyšším obsahem bílkovin - má jich 30 - 50 %, takže je vhodná pro snižování nadváhy i budování svalové hmoty. Fosfolipid lecitin zase slouží jako potrava pro mozek - podílí se na nervových procesech a navíc pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi. Další látkou, jenž je vhodná pro zdraví, je glukosamin, nápomocný při artróze i jako kloubní výživa.   

Sója je bohužel rovněž bohatá na antinutrienty, které snižují využitelnost živin v lidském organismu (to znamená, že se proteiny ze sóji nestráví), ale také alergeny a fytoestrogeny.    

Fytoestrogeny se svým složením podobají hormonům, takže mohou narušit hormonální rovnováhu organismu. Podle některých studií vyvolávají rakovinu prsou, jiné studie naopak tvrdí, že mají ochranný účinek. Pro děti je sója zcela nevhodná, protože fytáty v ní obsažené vážou vápník i další stopové prvky (hořčík, železo, zinek) a tím zabraňují jejich vstřebávání z potravy. Fytoestrogeny do dětského jídelníčku také rozhodně nepatří.

Na nevhodnost nadměrné konzumace sójových výrobků může rovněž upozornit fakt, že v Evropě a severní Americe je velmi častý výskyt alergií na sójové proteiny. V Asii jedí lidé tyto výrobky fermentované, což obsah alergenů a antinutričních látek výrazně snížuje. Fermentovaná sója slouží jako zdroj proteinů, probiotik i vitamínu K2, který je důležitý pro pevné kosti.

Ačkoliv tedy tato luštěnina pochází z Asie, my ji zde pojídáme v mnohem větším množství a ještě v nefermentované, nezdravé podobě. Pokud je to možné, jezte pouze fermentované výrobky, které nejsou geneticky modifikované.

Sóju dnes najdete na regálech supermarketů ve formě polotovarů, které v sobě skrývají izolovaný protein, jež nemá se zdravím a přírodou nic společného. Levným sáčkům se sójovými kostkami, sójovým mlékům i nefermentovaným sýrům se raději obloukem vyhýbejte a snažte se také kontrolovat a omezovat pojídání müsli tyčinek, uzenin a dalších produktů s obsahem sóji.

Když si jednou za čas z nouze uvaříte guláš ze sójových nudliček, určitě se vám nic nestane.  Jako u všeho, i zde platí - všeho s mírou. Každodenní pojídání průmyslově zpracovaných sójových produktů může poškodit vaše zdraví. Sója navíc není potravina, na kterou by byl náš středoevropský organismus zvyklý, proto raději vsaďte na české kvalitní maso, vejce a mléčné výrobky.

Vegetariáni a vegani by měli volit pouze fermentovanou variantu sójových výrobků (např. tempeh) a zaměřit se na jiné rostlinné zdroje, které jsou bohaté na proteiny.


Autor: Veronika Staňková