Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Rizikové látky v potravinách

Díky rozvinutému potravinářskému průmyslu máme možnost konzumovat široké spektrum potravin různých chutí, tvarů i barev. Existují potraviny, které se obohacují o zdraví prospěšné látky (tzv. funkční potraviny), ale také můžeme často na pultech obchodů nalézt výrobky, které našemu zdraví vyloženě škodí.

Protože jde producentům potravin v první řadě o zisk, přidávají do svých produktů aditiva, která vylepšují jejich chuť, vůni, barvu, konzistenci, ale také zajišťují jejich delší trvanlivost.

Použití přídatných látek reguluje v Česku zákon - výrobce musí aditivum uvést na obalu výrobku. Povolené látky pak mají v Evropské unii označení „E“.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Na co si dát pozor na etiketách potravin

Éčka v potravinách - co EU povoluje a ČR nikoli?

Pozor na příliš barevné cukrovinky

 

Všechna aditiva prošla testováním negativních účinků na lidské zdraví. Po takovém testování je pak stanovená přijatelná denní dávka, která nemá toxický efekt – problémem je, že testování se provádí na zvířatech, takže účinky na lidské zdraví jsou jen pravděpodobnostní. Navíc se tyto látky zkoumají samostatně, takže nevíme, co s naším organismem udělá jejich vzájemná kombinace a celoživotní užívání.

Nejčastějšími rizikovými látkami v potravinách jsou barviva, která se přidávají především do nápojů a sladkostí pro děti. Tato barviva (konkrétně E102, E124, E110, E122), v kombinaci s jednoduchými cukry, mohou vést u malých dětí k rozvoji hyperaktivity. Mezi další známé reakce na přídatné látky patří například kopřivka, atopický ekzém nebo astma.

Nežádoucí látky obsahují také naprosto běžné a neškodně vypadající potraviny, jako jsou třeba tavené sýry. Ty obsahují tavící soli (polyfosforečnany), které mohou být zodpovědné za odvápňování kostí. Do mnoha výrobků se přidávají také umělá sladidla (žvýkačky, jogurty, bonbony, limonády, sterilovaná zelenina, sušenky). Jejich nadměrná spotřeba často působí projímavě a jejich dlouhodobé nadužívání může mít na lidské zdraví karcinogenní vliv (který nebyl nikdy přesvědčivě vyvrácen, ale ani potvrzen).

Zajímavými látkami jsou také stabilizátory a emulgátory. Ty totiž umožňují udržet v jedné potravině dvě látky, které jsou za běžných podmínek nemísitelné. Tento samotný fakt by nás měl upozornit na to, že takový pamlsek nebude právě nejzdravější.

V potravinách se mohou také vyskytovat rizikové látky, které tam nevpravil člověk. Jedná se především o různé toxiny, jež se dostanou do potravin díky bakteriím a plísním. Toxiny mohou v lidském organismu vyvolat průjmy, zvracení, poškodit ledviny, játra, způsobit defekty plodu, oslabit imunitu, ale také zasáhnout nervové buňky.

Plísně prorůstají celou potravinou pomocí téměř neviditelných vláken, takže i při odstranění viditelně zasažené části nemusí být potravina vůbec bezpečná.

Známé jsou například botulotoxiny (tzv. klobásový jed) nebo mykotoxiny (ořechy, semínka, arašídy, pšenice, koření), které mohou způsobovat rakovinu.

Snažte se vybírat si čerstvé potraviny, které nebyly průmyslově zpracované, abyste se vyhnuli umělým aditivům a doma si pak dejte pozor na vhodné skladování. Když člověk sní občas něco, co obsahuje malé množství nevhodných látek, věřte, že zdravé lidské tělo se většinou s takovou situací dokáže poprat.


Autor: Veronika Staňková