Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Proč jíst/nejíst – Pečivo

V minulosti tvořily pekárenské výrobky základ našich jídelníčků, ale také dnes je na nich (bohužel) stále postavená výživa značné části populace. Mouka byla a je relativně levná a dostupná a navíc docela dobře zasytí. Je také pohodlnější sáhnout po rohlíku, než se dlouze připravovat s nějakým jiným jídlem.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Pečivo a dieta, jde to vůbec dohromady?

Labyrintem pečiva

Přílohy k jídlu - ano nebo ne?

 

Úskalím pečiva je v první řadě jeho složení. Mouka, tuk a někdy také cukr, jsou důvodem, proč by nemělo být konzumováno ve větším množství. Je pravda, že celozrnná mouka je zdravější, než bílá (obsahuje vlákninu, minerály a vitamíny), nicméně kalorická hodnota, a tedy efekt na naši hmotnost má celozrnné i bílé pečivo srovnatelný. Dříve nebylo obilí geneticky modifikované ani zvlášť šlechtěné a mlynáři ho nenechávali plesnivět v gigantických silech, jaká vídáme na okrajích velkých měst. Kupičku nehnojeného obilí mlynář každou chvíli prohodil hráběmi a poté upekl chléb bez přídavku barviv, stabilizátorů a dalších nežádoucích přísad. Dnes navíc málokdo rozezná, které pečivo je skutečně celozrnné, a které se tak jen tváří.

Lidský druh zná zemědělskou výrobu relativně krátkou dobu, ve srovnání se stylem obživy pomocí lovu a sběru, a proto někteří vědci tvrdí, že se náš genom nestačil trávení a zpracování obilí přizpůsobit. Tím lze také částečně vysvětlit stále se zvyšující výskyt celiatiků – osob, které špatně tráví lepek. Lepek je protein, který je v největším procentu zastoupen v pšenici, ale také v žitě, ovsi a dalších obilninách. Lepek, laicky řečeno, vytvoří na tenkém střevě vrstvičku, která zabraňuje vstřebávání ostatních důležitých živin. I když byl lepek v obilí přítomný i v minulosti, v původních, nešlechtěných plodinách je jeho obsah mnohem nižší, než v dnešní pšenici.

Vyloženě zdraví škodlivé je sladké pečivo. Spojení bílé mouky, cukru a tuku vytváří kombinaci, která vede k přibývání na váze, ale také výraznému rozkolísání hladiny krevního cukru.

Jedení pečiva je spíš věcí zvyku, než nutnosti. Omezit příjem moučných výrobků může každému jedině prospět, protože pak je člověk nucený vyjet ze svých kolejí a zajímat se o to, co jiného a zdravějšího lze vlastně jíst.

Když už přece jen chcete pečivo jíst, ale nepřibírat, zařazujte ho do první poloviny dne a k večeru na něho zcela zapomeňte. Večer nejezte ani knäckebroty či jiné celozrnné výrobky, protože ačkoliv se tváří zdravě a dietně, stále jsou to čisté sacharidy, a ty Vaše tělo večer už nevyužije.

Výhodné je také naučit se péct si vlastní výrobky doma, ať už v domácí pekárně nebo v troubě. Pak budete přesně vědět, co jíte, ale také můžete mít radost z vlastního díla.

Pokud by se měla sestavit hitparáda pečiva od nejméně vhodného k nejvhodnějšímu, první příčky by obsadilo sladké pečivo (koblihy, koláče), pak výrobky z listového těsta (croissanty, plněné šátečky), bílé rohlíky a bagety, dále světlý pšeničný chléb, rýžové chlebíčky, přijatelnější je celozrnné pečivo pšeničné, celozrnné pečivo žitné, špaldové, amarantové atd., knäckebroty a křehké plátky a na pozici nejvhodnějšího pečiva by se dostaly lisované chleby z žitného šrotu.

Zkuste si na nějakou dobu pečivo úplně odepřít a uvidíte, co to s Vámi udělá. Zjistěte, zda ho opravdu tolik potřebujete k životu, a proč. Pro většinu lidí je to právě zvyk, který je nutí ráno sahat po koláčích a večer si mazat tukové rohlíky máslem. Vyřaďte pečivo a nadbytečné kilogramy budou mizet rychlostí blesku.


Autor: Veronika Staňková