Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Proč jíst/nejíst – Mléčné výrobky

Na to, zda zařazovat mléčné výrobky do jídelníčku, neexistuje jednoznačná odpověď. Díky široké nabídce na pultech obchodů se lze setkat jak se zdravím prospěšnými, tak s vyloženě škodlivými produkty. Konzumace mléčných výrobků je navíc opředena mnoha mýty a polopravdami, které rozhodování o nákupu komplikují.

 

ČTĚTE VÍCE:

Proč jíst/nejíst - Pečivo

Proč jíst/nejíst - Maso

12 důvodů proč jíst dýňová semínka

 

Jedním z mýtů, jež o mléce kolují, je zahleňování. Lidé mají tendenci přičítat onemocnění dýchacích cest právě mléku a ti, kteří jsou zaměření na „zdravou stravu“, mléko vyřazují, protože mají pocit, že jim zanáší a znečišťuje organismus. Mléko však žádný hlen neobsahuje a ani vědecké výzkumy takové tvrzení nepodpořily. Pocit hlenu může po vypití mléka vyvolat mléčný tuk, který vytvoří slabý povlak v ústní dutině, ale ten zanedlouho zmizí.

Například čínská medicína konzumaci mléčných výrobků nedoporučuje vůbec, a to kvůli efektu ochlazování organismu (což také není nijak vědecky podložené).

Na mléčnou bílkovinu (kasein) i na cukr (laktózu) může existovat intolerance až alergie. To však není ani zdaleka důvod pro vyhýbání se mléčným produktům. Alergie na mléko je podobně častá jako celiakie či alergie na jiné složky potravin. Většině populace trávení mléka žádné potíže nedělá.

Hlavním důvodem pro jedení těchto výrobků je vysoký obsah vápníku, který je nezbytný pro pevnost našich kostí. Vápník najdeme také v rostlinných zdrojích, nicméně využitelnost z nich je mnohem nižší.  Dokonce ani v odstředěném mléce se obsah vápníku nesnižuje. Zvlášť v dětství, kdy kosti rostou a pak ve stáří, kdy naopak hrozí riziko osteoporózy, je přísun vápníku z mléčných zdrojů nenahraditelný.

Někteří lidé (např. vegani) namítají, že je pití mléka nepřirozené, protože žádný jiný živočich nekonzumuje mateřské mléko jiného druhu. To je sice pravda, ale také je fakt, že žádný jiný živočich ho nedokáže získat tak chytře, jako člověk. Díky této schopnosti se vyvinul mozek do současné podoby a velikosti.

Zvlášť u nás, ve střední Evropě, je tradice mléčných výrobků obrovská. Na jejich pití a jedení jsme zvyklí a naše těla je dokážou trávit velmi efektivně.

Mléčné produkty obsahují nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem stejně, jako třeba dnes tak mocně prosazovaný kokosový olej, nicméně na mléko jsme zvyklí po staletí, kdežto na exotické kokosy nikoliv. Pro zdraví organismu je vždy přirozenější a zdravější přijímat lokální potraviny, než importované novinky.

O úroveň výš se nacházejí zakysané mléčné produkty, které velmi prospívají prostředí ve střevech, potažmo imunitě a trávení, a proto by se jim nikdo neměl vyhýbat.

Nevhodné jsou pak slazené a průmyslově upravované potraviny z mléka, které obsahují konzervanty, umělá barviva, umělá sladidla, dochucovadla a stabilizátory.

Nic se nemá přehánět, a proto ani nadměrná spotřeba mléčných produktů není vhodná. Pokud si hlídáte hmotnost i hladinu cholesterolu, rozhodně nelze doporučit každodenní jedení tučných jogurtů, tučných sýrů, smetany či másla. Odtučněné alternativy také nejsou vždy vhodné. V odtučněné formě si dopřejte sýry, tvaroh nebo mléko, ale určitě ne jogurty. Másla se nebojte, když ho budete jíst v rozumném množství, Vaši linii ani zdraví nepoškodí. Navíc je pravé máslo mnohem přirozenější, než v továrnách vyráběné margaríny.

Vyzkoušejte také výrobky z jiného mléka, než je kravské – výborné jsou kozí i ovčí jogurty, sýry i kefíry.


Autor: Veronika Staňková