Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Jóga a stres

Stres se zdá jako všudypřítomná metla lidstva, které se v moderním světě snad nelze vyhnout. To je dost možná pravda. Různými praktikami nicméně můžeme posílit naši odolnost vůči stresu. Jedním ze způsobů je jóga.

Stres definujeme jako změnu vnějšího, ale i našeho vnitřního prostředí, nebo dokonce myšlenek, která vyžaduje úměrnou odpověď organismu, jenž se této změně musí přizpůsobit. Jednat se může o reakci psychickou, emoční či fyzickou.

Projevy akutního stresu:
- Rychlejší tep a srdeční aktivita
- Pocení
- Svalové napětí
- Stažení žaludku
- Játra uvolňují glukózu nutnou pro produkci energie
- Rozšířené zorničky
- Větší prokrvení svalů

Pozitivní a negativní stres
Stres může mít pozitivní charakter, třeba když nás v práci povýší. Tehdy nás udržuje ve střehu, vybudí k aktivitě a brání tomu, abychom se ocitli v nebezpečí. Takový stres ale musí být krátkodobý. Naproti tomu existuje stres negativní, kdy neustále čelíme průběžnému tlaku bez momentů úlevy či klidu. „Člověk je pak přepracovaný a vzniká tenze,“ říká lektorka a zakladatelka center zdravého životního stylu Domů jógy Věra Vojtěchová.

Co se děje s tělem při stresu
„Organismus nejprve vyhodnocuje podnět, zda jej vnímat jako stres. Činí tak na základě toho, co momentálně vnímá, a zkušeností z minulosti,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Irena Sobotková z Lékařského domu Praha 7. Vyhodnotí-li podnět jako stres, začnou se dít dvě věci. Jako součást poplachové reakce se aktivuje sympatický nervový systém, který je oproti parasympatickému stimulační, a také část mozku zvaná hypotalamus. Žlázy s vnitřní sekrecí pak začínají produkovat stresové hormony adrenalin a kortizol. V dobách minulých nám tyto hormony pomáhaly přežít nebezpečí, připravit se na boj nebo útěk. V dnešní době už boji či útěk obvykle nehrozí, chybí nám ale tím pádem schopnost, jak tyto stresové hormony z těla vyplavit. A pokud jejich hladina zůstává dlouhodobě zvýšená, objevit se mohou zdravotní komplikace.

Dlouhodobý stres se může projevovat i fyziologickými symptomy, jako jsou bolesti hlavy, problémy s trávením, hypertenze, problémy se spánkem či bolestmi, například na hrudníku. Stres může navíc zhoršovat i symptomy jiných existujících onemocnění, mimo jiné artrózy, astmatu, diabetu a srdečně-cévních chorob. Jak upozorňuje MUDr. Sobotková, častý je také rozvoj nebo markantní zhoršení kožních onemocnění v důsledku přemíry stresu. Jenže jak se stresu skutečně zbavit?

Odpověď je ve vás
Pokud máte pocit, že to snad ani není možné, protože máte plno práce a povinností, které za vás nikdo neudělá, vězte, že úlevy od stresu můžete dosáhnout vlastním vnitřním zklidněním a smířením se stavem věcí. „Jedním ze způsobů, jak podobného smíření dosáhnout, může být jóga. Zjednodušeně řečeno, spočívá v protahování a posilování těla v naprosté koncentraci v různých pozicích za kontrolovaného a pomalého dýchání. Tělesná schránka i mysl tak svým způsobem relaxují, ale zároveň dobíjejí energii,“ popisuje Věra Vojtěchová.

Dokládá to i studie provedená na Deakinově univerzitě v Melbourne. Vědci zde zkoumali vliv šestitýdenního pravidelného praktikování jógy na vnímání stresu. Praktikování zahrnovalo dechové techniky (pránajámy), fyzické cvičení (ásany), řízenou relaxaci a meditaci. Účastníky studie podrobili vědci psychometrickým měřením před zahájením studie a po šesti týdnech praktikování. Tato závěrečná měření, stejně jako subjektivní pocity respondentů, vykázala redukci symptomů stresu, úzkostí a depresí.

Co konkrétně při józe na psychiku působí?
Jak navazuje lékařka Irena Sobotková, při některých druzích aktivit včetně jógy dochází k regulaci aktivity sympatického nervového systému včetně soustavy hypotalamus, hypofýza a nadledvinky, a spouští se naopak systém parasympatický. „A právě ten je zodpovědný za fyzické uvolnění organismu a zklidnění,“ vysvětluje podstatu úlevy od stresu.

„Při soustředění na provádění pozic se zbavujeme našich nutkavých myšlenek a mentálního napětí, zklidňujeme mysl a užíváme si přítomného okamžiku. To vše pozdvihuje náladu a dodává vnitřní klid,“ tvrdí Věra Vojtěchová. Podle ní je však třeba se józe začít věnovat a při praktikování být skutečně duchem přítomen. Základem je pravidelné praktikování. Jednorázové cvičení může od stresu návalem uvolněných endorfinů ulevit, nicméně pokud má jít o úlevu dlouhodobou, je třeba s jógou strávit více času.

Pokud s jógou nemáte dosud žádné zkušenosti, měli byste se zpočátku vypravit na vedené lekce jógy, kde se naučíte provádět správně základní pozice. „Kombinovat můžete také domácí cvičení s návštěvami lekcí ve studiu. Díky tomu můžete v józe objevovat její další zákoutí,“ dodává k tomu Věra Vojtěchová.

Pozitivní vliv jógy při stresu

1. Zklidní tělo
Správně prováděné pozice uleví od tenze a podpoří relaxaci. Působí na žlázy s vnitřní sekrecí, které spouštějí produkci hormonů zodpovědných za uvolnění.
   
2. Zklidní mysl
Když se začnete soustředit na jedinou věc, kterou je správné provádění pozic propojené s dechem, okolní svět jako by se rozplynul, přestanete se zabývat svými starostmi a nastoupí žádoucí zklidnění. S pravidelným cvičením toho dosáhnete i jindy než při praktikování jógy.
   
3. Správné dýchání
Při stresu dýcháme mělce a rychle, což může vyvolávat další tenzi. Při józe je základem hluboké, soustředěné dýchání, které přináší úlevu od úzkostí.

4. Pochopíte, jak funguje mysl
Díky józe si uvědomíte, jak funguje mysl a jak je možné nastavit ji na vědomé prožívání přítomného okamžiku. Když pak nastane stresová situace, nemusíte na ni reagovat negativně, ale můžete si vědomě zvolit reakci klidovou.
   
5. Vypustíte emoce
Negativní emoce jako strach, zlost či vina mohou být příčinou stresu, zejména, pokud je v sobě držíme. Prostřednictvím jógy se této emoční energie můžete zbavit. Ideální jsou pro tento účel pozice uvolňující ramena a boky, kde se tenze hromadí.



Zdroj: Prima ŽENY

 

iPrima_zeny_v14.jpg