Navštivte nás i na

ČTENÍ O CVIČENÍ, VÝŽIVĚ A ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU

Jak zjistit svou fitness úroveň?

Snažíte se, trénujete, poctivě cvičíte, tvrdě dřete, běháte, posilujete, protahujete se, hýbete se. Občas pozorujete, že se v některém aspektu cvičení zlepšujete, někdy zažíváte stagnaci nebo dokonce frustraci ze zhoršení výkonu. Sem tam nemáte na trénink sílu a energii, jsou dny, kdy se vám nechce, existují okamžiky, ve kterých jste schopni lámat skály.

Možná, že si říkáte, jak na tom vlastně se svou úrovní fitness jste. Otevřete počítač, vyhledáte si různé způsoby, jak měřit úroveň fitness a poměříte svoje výkony s tabulkami. Zjistíte, jak na tom jste v tom či onom cviku vůči normě. Existují testy na kliky, chůzi do schodů, armádní testy (běh, sedy - lehy, kliky), měření výskoku, testy na břišní svaly, běžecké testy a vlastně testy na všechno, na co si jen vzpomenete.

Pokud máte chuť a čas, klidně si některý z testů i tabulky s normami vyhledejte a vyzkoušejte ho. Problém u takových zkoušek ale je, že vlastně nevíte, jaké jsou standardní podmínky testování, na jaké populaci se dělaly normy či zda jsou normy aktualizované. Otázkou také je, k čemu vám poslouží informace, že jste v tom či onom cviku v pásmu podprůměru, průměru či nadprůměru.

Srovnávání se s druhými na jednu stranu patří k životu - díky srovnávání se víme, jak si vedeme vůči druhým. Na stranu druhou vede přímo do pekel. Srovnávání se s druhými může způsobovat depresivní pocity a myšlenky, demotivovat nás, stahovat dolů nebo stát za pocity méněcennosti. Když už se s ostatními srovnáváte, berte to s obrovským nadhledem a respektem k sobě samému, výchozích startovních pozicích, genetice, sociálnímu zázemí i individualitě povahových i tělesných vlastností. Srovnávejte se sami se sebou, s tím, jací jste byli včera, před týdnem či před rokem. Buďte sami sobě soupeřem.

Zamyslete se, zda se ve svém tréninku specializujete jen na určitou oblast pohybu (síla horní poloviny těla při zvedání činky na bench pressu, flexibilita při mostu v józe, rychlost běhu na běžeckém ovále, vytrvalost na dlouhých tratích) nebo se snažíte o komplexnost a živost pohybu (skáčete, běháte, taháte, tlačíte, lezete, plazíte se, visíte, šplháte, dřepíte, točíte se, zvedáte, házíte, kopete, tančíte, stojíte na rukou apod.). Pak je rozdíl, jak se na případné výsledky v testech fitness budete dívat.

Člověk obecně má tendenci opakovat to, co mu jde. Pak se stáváme specialisty v jedné oblasti, ale zároveň vzniká deficit v jiných oblastech. Když začnete trénovat dovednost, která vám nejde a její provádění je vám nepříjemné, buďte si jistí, že jdete správným směrem.
   
Je jasné, že pokud budete trénovat kliky, budete dobří v provádění kliků. Co to ale říká o síle  a obratnosti horní poloviny těla? Jen to, že umíte kliky. Umíte také viset na jedné ruce? Ručkovat? Udělat stojku? Žonglovat?
   
Pohyb a trénink by měly vést k lepšímu životu, pohyblivějšímu životu. Orientujte se na to, jestli se zadýcháte při obyčejné chůzi do schodů, zda poberete a unesete víkendový nákup i s dítětem od auta do bytu, zda doběhnete autobus, shrabete zahradu plnou listí, zavážete si botu bez krčení kolen, dřepnete si a čiperně vyskočíte, když vám něco upadne na zem, unesete svou partnerku přes práh nebo vydržíte stát ve frontě v supermarketu, aniž by vás bolel a bedra a kolena.


Autor: Veronika Červenková